Objednávky zaslané do 11:00 odešleme ještě ten den!
Grafit lokalita Velké Vrbno cca 78 g - 7x5x1 cm
Barevnost se může lišit nastavením monitoru nebo displeje .
Ložisko mikrokrystalického grafitu Konstantin u Velkého Vrbna, které je od roku 1970 těženo lomem , je největším známým ložiskem grafitu ve velkovrbenské skupině. Grafit z lokality Konstantin lze zařadit k přechodnému typu mezi středně krystalický a kryptokrystalický.
Rozkvět dolování grafitu nastává již kolem roku 1800, kdy se již těžily grafitové sloje velkovrbenské klenby. V roce 1812 byl vyhlášen nový horní zákon, v němž byl grafit prohlášen za vyhrazený nerost. Jako prvnímu bylo uděleno právo těžby Josefu Korgerovi u Malého Vrbna. V té době byla tuha těžena jen mělkými šachtičkami z oxidačních zón. Tyto projevy tehdejšího dobývání jsou patrné i na ložisku Konstantin. V roce 1828 převzal zdejší doly Franz Buhl, který je přivedl do velkého rozkvětu. Kromě tohoto podnikatele těžila v okolí celá řada drobných těžařů, sedláků, kteří byli zcela závislí na opavské firmě "Tlach", jež obstarávala prodej. F. Buhl podstatně rozšířil těžbu grafitu především v letech 1835 až 1840, a to jak v Malém Vrbně, tak i v Branné. Na těchto dvou lokalitách pracovaly i dvě úpravny, které vyráběly srovnatelné množství grafitového koncentrátu s dnešní výrobou na úpravně v Malém Vrbně (5 – 6 kt v roce 1993).
Ve 40. letech po smrti F. Buhla nastává v těžbě úpadek, nakonec Buhlové ztratili celý majetek, který byl rozdělen na Gustava Stohra, měšťana ve Starém Městě, a na manželku bergmistra Pistela, zástupce lichtensteinské správy.
Ložisko mikrokrystalického grafitu Konstantin u Velkého Vrbna, které je od roku 1970 těženo lomem , je největším známým ložiskem grafitu ve velkovrbenské skupině . Směrná délka tohoto ložiska je minimálně 1 km. Mocnost ložiskových poloh je velmi proměnlivá - většinou 2 až 3 m v extrémních případech dosahuje i přes 10 m. Grafitová surovina je tvořena několika rozdílnými typy hornin: grafit-muskovitovými rulami, grafitickými a grafit-muskovitovými břidlicemi a grafitickým amfibolitem. Obsah grafitu v těžené surovině je velmi variabilní - průměrný obsah grafitického uhlíku na ložisku se pohybuje kolem 38 % (maximálně až 80 %). Neoxidované grafitické horniny mají často velmi vysoký obsah pyritu (obsah sulfidické síry v těžené surovině někdy přesahuje i 10 %).